Blog

Poklady ze skříně - 14 - Živly - Voda - První kapitola

Poklady ze skříně – 14 – Živly - Voda – první kapitola Ševelení listů na stromech sklánějících své koruny místy až k zemi doplňuje vzdálený šum. Známý, tichý, ale přitom neustále proměnlivý zvuk. Někdy milý a líbezný zpěv, jindy až skoro děsivý řev. Ta, jíž patří tento hlas, ovládá na Zemi...

Poklady ze skříně – 13 - Ranní fartlek

Poklady ze skříně – 13 - Ranní fartlek Máte na jaře taky takovou radost z probouzející se přírody jako já? Pokud ne, možná vás následující slova donutí přece jen o tom trochu popřemýšlet a třeba se pozastavit nad tím, co všechno hezkého se dá najít třeba jen kolem vás. Rozhlédněte se...

Poklady ze skříně - 12 - Píseň lásky

Poklady ze skříně – 12 – Píseň lásky (Sice jsem říkal, že své básně tu zveřejňovat nebudu, ale u některých přece jen udělám výjimku, aby byl pohled na moji tvorbu trochu komplexnější).   Noc teple rozevírá svoji hebkou náruč, moudře prohlíží temnýma očima svět, jež naplňuje zářivým světlem...

Poklady ze skříně - 11 - Diskotéka

Poklady ze skříně – 11 – Diskotéka Dveře tanečního sálu otevřené dokořán zvou dovnitř. Mohutně decibely reprodukované hudby rozhýbávají tělo již na chodníku před budovou a přitahují skoro všechnu mládež na parket. Okna jsou zatažená roletami, aby ani kousek slunce ba ani venkovního světla...

Poklady ze skříně – 10 – Nikotinový jed

Poklady ze skříně – 10 – Nikotinový jed Tichem šatny se ozývá bzukot mouchy. Teď usedla na stůl. Mihnutí ruky a kořist se už třepotá v dlani. Honem zastrčit do prázdné láhve od limonády. Tak. A co s ní? V okamžiku je tu nápad. Krutý. Jak jinak se dá čekat od člověka. Do druhé láhve...

Poklady ze skříně - 9 - Marné hledání úniku

Poklady ze skříně – 9 - Marné hledání úniku Ostrý vítr prudce ohýbá štíhlé kmeny mladých stromů. Jejich větve sténají pod náporem živlu a odtržené listy vířivě poletují vzduchem, než dopadnou na zem. Temné mraky převalující se po nebi sem a tam podtrhují nevlídnost šedivého odpoledne. Chladno...

Poklady ze skříně - 8 - Quo vadis lidé

Poklady ze skříně – 8 – Quo vadis lidé Zima pomalu ustupuje. Dává si na tom ovšem pořádně záležet, aby bylo vidět, že odchází s velkou nechutí. Už sice přírodě povolila několik slunečných a teplých dnů, ale potom zase spustila závoj chladu na pomalu se probouzející zem, pokropila ji krupičkami...

Poklady ze skříně - 7 - Ranní tragédie

Poklady ze skříně – 7 – Ranní tragédie Slunce svými paprsky probouzí nočním deštěm omytou přírodu a začíná ohřívat prochlazenou zemi. Na trávě, na listech keřů a stromů, které se už pomalu otřepávají z vodního přídělu, se ještě třpytí kapky vody. Na cestě, ba i v trávě stojí ale pořád...

Poklady ze skříně - 6 - Předtucha

Poklady ze skříně – 6 – Předtucha Slunce pomalu mizí za obzorem a teplo stoupající z vyhřáté země se postupně rozplývá. Osvěžující větřík přináší čerstvý vzduch z lesů, který se nad rybníkem mísí s bahenními výpary, a oživuje tak podezřelé ticho v husté změti rákosových travin a...

Poklady ze skříně - 5 - Večerní lov

Poklady ze skříně – 5 – Večerní lov Nazelenalá hladina rybníka posetá nádhernými ostrůvky růžových leknínů a žlutých stulíků se tajemně schovává pod mohutnými duby, jimiž jsou porostlé hlinité břehy prastaré vodní nádrže. Z mělkých vod u ústí potoka vyrazilo nahoru zelené rákosí, mezi kterým...
<< 1 | 2 | 3 | 4 >>