Výživa - zázračné potraviny - 304

Výživa - zázračné potraviny - 304

Probiotika a prebiotika. Jedno bez druhého ztrácí smysl

 

Často slýcháme, že pro naše zdraví je důležité užívání probiotik a prebiotik. Jenže nejenže si lidé tyhle pojmy pletou, ale málo se ví, že užívání jednoho bez druhého vlastně ztrácí smysl. Pojďme se na ně podívat blíže.

 

S užíváním antibiotik nebo těsně po nich je dobré nasadit probiotika, která urychlí osídlení střev prospěšnými bakteriemi.

Hlavním přínosem probiotik, už jak sám název, složený ze slov pro = příznivý a bios = život, vypovídá, má být příznivý vliv na naše zdraví a organismus, zvláště na střevní mikroflóru. A to hlavně ve chvílích, kdy ji nějakým způsobem – špatnou stravou či některými léky – poškodíme nebo oslabíme. Právě ze střev totiž vychází náš obranný systém, který má za úkol chránit tělo před negativními vnějšími vlivy.

„Probiotika jsou živé mikroorganismy, které příznivě ovlivňují zdravotní stav. Pokud si udržujeme ve střevech zdravou mikroflóru, udržujeme zároveň i zdravý imunitní systém. Probiotika také vytvářejí některé vitaminy a enzymy, které brzdí růst a množení patogenních bakterií. Účinné jsou i v případě, že vás trápí mykózy a kandidy,“ vysvětluje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.

 

V čem jsou prospěšná probiotika a prebiotika

Působí preventivně proti rozmnožování škodlivých bakterií, zlepšují vstřebávání živin, pozitivně působí také na peristaltiku střev. S tím vším pak následně souvisí i lepší celková odolnost organismu. Díky nim lze snadněji odolávat respiračním onemocněním i infekcím močového ústrojí. Správné osídlení střev zmírňuje alergické a atopické projevy u dětí, zlepšuje příznaky střevních chorob, průjmů, a také projevy nesnášenlivosti laktózy. A nakonec probiotika zlepšují střevní mikroflóru při užívání některých léků, převážně antibiotik

Vedle probiotik je pak ještě možné setkat se s termínem prebiotika, či dokonce synbiotika. Jak to s nimi tedy je? A fungují odděleně?

 

Slouží jako potrava

Co se týče prebiotik, jde laicky řečeno o potravu právě pro živé mikroorganismy. „Jde o nestravitelné sacharidy, které procházejí trávicím ústrojím beze změny a jsou využívány bakteriemi tlustého střeva jako zdroj energie a podporují jejich růst,“ říká odbornice a dodává, že se vyskytují hlavně v obilovinách, ovoci a zelenině.

„Jako příklad mohu uvést inulin, který se vyskytuje hlavně v čekance, cibuli nebo pórku.“ Prebiotika vytvářejí ve střevě podmínky pro správné osídlení a funkci střevní sliznice, neboť podporují růst a aktivitu prospěšných mikroorganismů v tlustém střevě.

Pojem synbiotika označuje produkty, které obsahují jak probiotické kultury, tak i prebiotickou vlákninu. Bakterie totiž nemohou bez potravy být, a proto je potřeba pro správné fungování probiotik tento typ vlákniny přijímat. Ideálním způsobem je zařazení potravin, které obsahují prebiotickou vlákninu, do běžného jídelníčku.

 

Rytíři ve zbroji

Probiotika a prebiotika mají za úkol chránit náš organismus před patogenními a hnilobnými bakteriemi. Jak už jsme zmínili, dobrý stav střevní mikroflóry má vliv na náš zdravotní stav. Mnoho odborných studií dokazuje, že složení bakterií ve střevě, a to zejména v raném kojeneckém věku, ovlivňuje velké množství funkcí v organismu.

Tou nejdůležitější je právě podpora odolnosti proti infekcím a výskytu alergických onemocnění. Jakmile se v našich střevech rozmnoží nepřátelské mikroorganismy, může to způsobit vznik toxinů a škodlivých látek, jako čpavku nebo metanu. Následkem toho jsou pak některá onemocnění.

 

Probiotika i prebiotika lze nalézt v běžné stravě, a proto je velmi důležité, co jíte. Správná a pestrá výživa totiž ovlivňuje regeneraci buněk i tkání a pozitivně působí na vylučování škodlivých látek z těla.

„Probiotické mikroorganismy můžeme najít v mléčných výrobcích (jogurty, zakysané mléčné výrobky, jogurtové nápoje), kvašené zelenině (kysané zelí, rychlokvašené okurky, kysané houby), v potravinách obohacených o probiotika a v doplňcích stravy,“ vyjmenovává Bartolomějová.

 

Střeva plná bakterií

Při představě, že v našich střevech žije zhruba 500 druhů mikrobů, vám možná stoupají hrůzou vlasy na hlavě. Velmi ovšem záleží na tom, o jaký druh bakterií se jedná a kolik se jich v našem organismu nachází. Pro udržení správné střevní rovnováhy je tedy důležité, aby prospěšných bakterií bylo v našem těle více než těch škodlivých.

„Nejčastěji používaná probiotika se dělí do čtyř skupin – laktobacily, grampozitvní koky, bifidobakterie a kvasinky. Mezi nejběžnější patří asi Bifidobacterium bifidum, Streptococcus thermophilus nebo Lactobacillus acidophilus či rhamnosus,“ říká nutriční terapeutka.

Právě tyto bakterie by v našich střevech měly zaujímat vyšší postavení. Zpočátku našeho života je střevní mikroflóra tvořena probiotickými kulturami získanými z mateřského mléka. I z toho důvodu je kojení tolik důležité! U plně kojených dětí je mikroflóra tvořena až z 95 procent užitečnými kmeny. S věkem a stylem života počet prospěšných bakterií ve střevech klesá. Probiotika se v takovém případě stávají hlavními bojovníky proti šíření škodlivých mikroorganismů v těle.

 

Čím odolnost narušujeme?

V mnoha případech je střevní mikroflóra narušena užíváním antibiotik. Se škodlivými bakteriemi způsobujícími dané onemocnění ničí totiž i tělu prospěšné bakterie. S užíváním antibiotik nebo těsně po nich je tedy dobré nasadit probiotika, která urychlí osídlení střev prospěšnými bakteriemi.

Správné osídlení střev se odráží na celkovém zdravotním stavu, protože ovlivňují nejen imunitu, ale upravují i metabolismus cholesterolu, pomáhají s trávením sacharidů a bílkovin, předcházejí zažívacím obtížím, podporují vstřebávání živin, vylučování odpadní látek a mnoho dalšího,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Mezi další negativní vlivy patří alkohol, kouření a nevhodná strava v podobě příliš tučných a kořeněných jídel. Problémy pak mohou způsobit i různé stření obtíže jako střevní chřipky nebo cestovatelské průjmy. V neposlední řadě, jako u všeho, nás velkou měrou negativně ovlivňuje také stres.

 

Článek vyšel v květnovém vydání časopisu Zdraví.

Autor: Jana Kantorová pro časopis Zdraví