V Náměšti stála na bedně v kategorii jen Marie Hynštová. Martin Skřivánek předvedl excelentní výkon v Jablunkově
Velká cena vytrvalců Olomouckého kraje pokračovala v Náměšti na Hané, kde Karel Pikal připravil Náměšťskou desítku.
Brněnský běžecký pohár
Lukáš Soural v celém seriálu, který skončil minulý týden v Šaraticích, dokázal vybojovat v kategorii mužů nad 40 let první místo.
Jablunkov
Na nesmírně těžký závod se ve čtvrtek večer vypravil do Beskyd Martin Skřivánek.
Jablunkovská podkova je ultra extra super náročná akce jen pro otrlé. Startovalo se v 19 hodin a podle navigace běželi borci potmě, v šestihodinovém lijáku, mlze a přímo místy jen lesem trasu dlouhou přes 80 km. Martin i s blouděním zvládl 86 km s celkovým převýšením 3500 metrů za něco málo přes 12 hodin a absolutně doběhl na pátém místě.
Má velká poklona. Tohle je mimo mé chápání a nikdy bych se neodvážil do něčeho takového jít.
Náměšť
Po ranním dešti se v Náměšti vyčasilo a udělalo se celkem teplo. Jenže pak stejně v závodě sprchlo, a ještě k tomu fučel zpátky pořádný protivítr.
Lucie Kolmašová předvedla velmi dobrý výkon. Běžela za mnohem horších podmínek lepší čas jako loni, ale v obrovské konkurenci žen nad 40 let tentokrát obsadila neoblíbené čtvrté místo.
Marie Hynštová si tam v pohodě doběhla pro vítězství mezi ženami nad 50 let a taky běžela mnohem rychleji jako loni.
No, a nakonec tedy já. Co k mému výkonu říct. Prý pořád na sebe nadávám, ale jinak to nejde, protože dnes to opravdu v mém provedení byla tragédie v přímém přenosu.
Celý týden jsem se léčil ze závodu v Pasece a hned, jak jsem se pokusil dnes rozběhnout, věděl jsem, že to je v pytli. Jak neběhám přes týden, mám nohy jako kovové sloupy.
Spíš jako ocelové ingoty. Tak jsem to dnes cítil. A ještě k tomu jsem běžel celou cestu sám. Proti větru jsem křižoval cestu jako plachetnice na moři, abych se vůbec dostal do cíle. Na vojně se takovému tempu, co jsem tam předváděl, říká zrychlený přesun. Ovšem to je v kanadách a s plnou polní. No, to vy mladí už nevíte, co to bylo za buzeraci. Abych to moje trápení na trati uzavřel nějak optimisticky, jak si někteří přejete, tak jediné pozitivum bylo to, že jsem závod přežil. Sice ne ve zdraví, zase se budu léčit, ale umřu až někdy příště. Něco tedy ještě do statistiky. Ten můj tragický výkon stačil jen čtvrté místo mezi šedesátníky. Už i z bedny jsem vypadl, tak vidíte, že vám nelžu.
Foto: www.rajce.idnes.cz/zdeneksmutny/album/namestska-desitka-namest-na-hane-18-4-2025?
Páteční závod je první ze série závodů o Velikonocích, tak uvidíme, kolik se nás za tyto tři dny postaví na start.
Asi to žádná sláva nebude.
Zdeněk Smutný