Představujeme: Radim Smutný – sport ustoupil zaměstnání
Již ve dvou letech stál na startu běžeckého závodu a od té doby v dětských kategoriích jen vyhrával. Neměl konkurenci. Stovky startů hlavně v Rakousku proměnil ve vítězství a stal se tam tak populárním, zejména po jeho výkonu na 10km, kdy v 11 letech jen tak zkušebně zaběhl v Melku čas 38:40, že rakouská televize ORF o něm natočila dokument.
Jak se posouval dál v kategoriích, vzrůstala mu konkurence, ale Radim přesto pořád vedl běžecké tabulky jak starších žáků, tak dorostu na 1500 metrů u nás. O mladších ani nemluvím. Velkým problémem se stal jeho náhlý růst. Během jednoho roku vyrostl o 17 centimetrů a krásný uvolněný krok byl ten tam. Všechno se začínalo znovu a technika běhu se musela šít na nové tělesné parametry.
Pro zajímavost a porovnání se současnými běžci je tu tabulka výkonnostního růstu:
Rok 800m 1500m 3000m 5000m 10km
1991 – 10 let ---- 4:56,0
1992 - 11 let 2:27,2 4:55,2 38:40
1993 - 12 let 2:19,4 4:43,1 10:36,0
1994 - 13 let 2:13,03 4:34,11
1995 - 14 let 2:08,8 4:23,21
1996 - 15 let 2:04,09 4:16,72
1997 - 16 let 1:59,40 4:08,35
1998 - 17 let 1:58,24 4:05,54
1999 - 18 let rok zdravotních problémů 9:04,7 16:05,7 34:08,9
2000 – 19 let 1:56,66 4:00,4 9:01,5 15:45,0 33:28,0
2001 – 20 let ------ 3:58,4 33:12,0
2002 – 21 let ------ 3:56,54 8:57,3 15:34,9 32:23,0
Přehled osobních rekordů doplňuje ještě výkon na 400 metrů: 52,28 z roku 2000
Ovšem je nutné říct, že dráhu nikdy nepreferoval a zaměřoval se spíš na silniční závody.
Například na stadionu mimo závodů nikdy netrénoval a neběhal. Vše dokázal natrénovat buďto na malém lesním okruhu v lese v Nemojanech nebo na silnici.
Bohužel byl také velký smolař a často lavíroval s nemocemi dýchacích cest.
Proto neposbíral tolik medailí jak v žactvu, tak v dorostu či juniorech z mistrovství České republiky, protože mu buďto týden před republikou žactva hřebem tretry rozsekli achilovku, nebo ho v hale 30 metrů před cílem na jasném prvním místě někdo podrazil a než se mu podařilo vstát, doběhl až čtvrtý. A tak bych mohl pokračovat. Přesto jedna stříbrná v dorostu a jedna bronzová v juniorech tam cinkla na 1500 metrů.
A samozřejmě reprezentoval republiku při mezistátních utkáních.
Ovšem dýchací potíže neustávaly při mílařské zátěži a proto musel přejít mezi vytrvalce. A i tam se mu dařilo.
Vyhrál další desítky závodů včetně prestižních rakouských seriálů a díky svému mílařskému finiši byl těžko k poražení.
Také na pětikilometrové a desetikilometrové trati začal rychle posouvat osobní rekordy, ale pravidelně ho srážely dolů nemoci, které se na něho lepí bohužel celý život.
Do toho všeho pak nastoupil do zaměstnání a vytížení v soukromé firmě už bylo tak velké, že neměl čas dobře a kvalitně trénovat a proto ukončil kariéru.
Což je při pohledu na to, co mohl dokázat, jistě škoda, ale bohužel doba je taková, že zaměstnání je důležitější, než cokoliv jiného a běháním by se zcela jistě neuživil.
Proto se rozhodl změnit své priority, ale sport a vůle, kterou si díky tréninku vypěstoval, mu určitě pomohli prosadit se v náročné práci, kterou nyní vykonává.
Autor: Zdeněk Smutný
9.2.2014