Představujeme - Irena Pospíšilová

Představujeme - Irena Pospíšilová

Irena Pospíšilová – Petříková – talent má v genech

 

Vzhledem k tomu, že se teď n nezávodí, tak jsem se rozhodl připomenout výkony a výsledky členů AK Drnovice. Myslím, že to není špatný nápad. Věřím, že se vám to bude líbit.

„Běh nikdy nebyl smyslem mého života,“ tvrdí Irena: „Mám i mnoho jiných zájmů.“

Když v 80. a 90. letech minulého století vítězil na mnoha běžeckých závodech František Petřík, nebylo už tehdy pochyb, že dcera, kterou s sebou od malička vozil po atletických soutěžích, půjde v jeho šlépějích.

Na rozdíl od Franty, jenž začal běhat až v pozdějším věku, Irena už ve 3. třídě základní školy, do které chodila v Bučovicích, začala udivovat svými výkony a od té doby z rodného Mouřínova vyjížděl úspěšný tandem ke všem běžeckým závodům v okolí.

Již v žákovském věku, ale Irena svého otce předčila, co do medailí, když v roce 1998 vybojovala dva tituly mistra ČR. Ale v osobních soubojích se k němu ještě zdaleka nepřibližovala.

„Mezi žákyněmi jsem neměla žádný problém,“ vzpomíná Irena: „Tam to šlo samo a docela jsem si to užívala. Až později, v postupných věkových kategoriích se konkurence zlepšovala a musela jsem hodně přidat, abych se mezi nimi neztratila.“

Přesto i pak následovala neuvěřitelná řada skvělých výsledků v atletických soutěžích na dráze, v hale, silnici i v terénu, v kategorii dorostenek, mezi nimiž opět vévodí osm titulů mistra České republiky. V juniorkách přidala další tři tituly a v kategorii dospělých vyhrála zatím ještě dvakrát mistrovství republiky. Tedy celkem patnáctkrát zvítězila na nejvyšší atletické soutěži, kterou bezesporu mistrovství České republiky je. V té době se nejvíce podílel na jejím vzestupu atletický trenér Petr Kotyza starší.

A tady už pomalu došlo na lámání chleba. Ve společných závodech mužů i žen se postupně blížila Frantovi. S věkem mu pomalu klesala výkonnost a najednou se jí začal častěji dívat na záda.

Samozřejmě její výsledky neušly stavitelům reprezentačních týmů všech věkových kategorií. Proto neustále bojovala v národním dresu na různých mezistátních utkáních.

„Už od dětství jsem se pohybovala dost často v české atletické reprezentaci,“ říká: „A každého startu jsem si velmi vážila. Snažila jsem se pokaždé předvést své nejlepší výkony a myslím si, že se za své výsledky v reprezentaci nemusím stydět.“

Ještě jako žákyně vyhrála 3000 m při MU v řecké Kavale a v roce 2000  jako dorostenka startovala na juniorském mistrovství Evropy v krosu ve švédském Malmö.

Dva roky na to doběhla třetí při PMEZ v Moskvě na 3000m a v roce 2004 si opět vyzkoušela mistrovství Evropy v krosu v Německu.

Jak sama ale říká:“Nejvíce si cením pátého místa na mistrovství Evropy v krosu v kategorii do 22 let v roce 2005 v Erfurtu“.

Je nutno podotknout, že takových výsledků v běžeckých soutěžích má česká atletika stále velmi poskrovnu.

Jen pohled na osobní rekordy Ireny Petříkové je fascinující  1500m umí sice „jen“ za 4:38,50, ale 3000m už zaběhla za 9:43,80. Její doménou jsou však delší tratě. Vždyť také 5000m dokázala zdolat za 16:42,53 a 10000m za 34:21,61, s takovými výkony, zejména na dlouhých tratích, má u nás potíže celá řada závodníků v mužských kategoriích.

No a od této doby už zná její otec v rodinných soubojích jen druhé místo. Ale nevadí mu.

Je určitě rád, kam to dcera dotáhla a nad trefnými poznámkami kamarádů jen s úsměvem mává rukou se slovy: „ Podívejte se na sebe, jak jste daleko za ní vy.“

No, a je vymalováno, neboť má svatou pravdu. Není mnoho mužů z běžných běžců, v současné době, co by ji stabilně v její vrcholné formě poráželi.

V průběhu své závodní činnosti od svých začátků v Bučovicích byl jejím domácím oddílem VSK Univerzita Brno a atletickou extraligu běhala rovněž v brněnském dresu.

Nejen atletikou živ je člověk a tak Irena po vystudovaném gymnáziu úspěšně dokončila vysokoškolské studium na VUT Brno na stavební fakultě a stala se inženýrkou v oboru ekonomika a řízení staveb.

„Při zaměstnání už to nešlo jako dřív. Bylo málo času na trénink a navíc nejsem během posedlá, jako mnoho mých běžeckých kolegů,“ tvrdí Irena. Proto také časem slevila ze své výkonnosti. Navíc se k tomu přidaly i mateřské povinnosti.

Teď již ale roky opět vítězně řádí na běžeckých závodech po okolí v barvách AK Drnovice. Je možné ji často potkat na sportovních akcích s jejími dvěma děvčaty a manželem, který jí s návratem mezi elitní běžkyně pomáhá.

Tato tichá a uzavřená závodnice jistě neřekla poslední slovo a určitě o ní ještě mnohokrát uslyšíme v souvislosti s výbornými výsledky na různých běžeckých soutěžích.

„Tátu už porážím hodně dlouho, ale přesto má své osobní rekordy mnohem lepší než já. K jeho výkonům se asi vůbec nepřiblížím,“ říká Irena Pospíšilová - Petříková, skromná a nenápadná vytrvalkyně z Moravy.


Autor: Zdeněk Smutný