Nikdo nechce zdravé domácí ovoce. Ani zadarmo

Nikdo nechce zdravé domácí ovoce. Ani zadarmo

Nikdo nechce zdravé domácí ovoce. Ani zadarmo

 

Jsem v šoku, jako sílu mají sociální sítě. Minulý týden jsem zveřejnil mezi přáteli na Facebooku tento článek, co si teď čtete a o ovoce bylo postarané. A jsem rád.

Mrzelo by mě, kdyby shnilo na stromech.

 

Fascinuje mě, jak lidé berou pořád útokem ovoce v obchodech za drahé peníze a ještě dovozené kdoví odkud a kdoví jak trhané. Nechci tohle napadat. Je možné, že je v normách EU a v pořádku. To je mi jedno.

Spíš mi vadí, že z našich zahrad se zdravé a krásné, podotýkám přímo dozrálé ovoce, protože takové je nejlepší, mezi lidi nedostane.

Dřív se toho dost vykupovalo. Teď nic. A navíc to ovoce z našich zahrad nikdo nechce. Překvapivě ani zadarmo.

Například meruňky jsem musel odvézt až do Blanska, abych je tam mohl rozdat. Celé auto. Tady nebyl zájem.

A teď je to to samé s nádhernými fialovými rynglemi /Althanova ryngle/, kterým ty sladké zelené nesahají ani po kotníky. A stejné to bude i s broskvemi. Nevím, co s nimi. Za chvíli dozrají. Dlouho nevydrží. Asi to shnije. Hmyzu je málo, aby to zlikvidoval. Ptáků ještě míň. Letos dokonce nemám obsazené všechny budky na zahradě. Mám jich na stromech dvacet a některé byly prázdné. Všeho ubývá, jen lidí je čím dál víc. Chudák planeta. Taky nám to dá rychle najevo. Už teď je to vidět. Všechno zasychá.

Nejsem příznivcem prohánění ovoce přes kotel. Mám k tomu odpor. Tyhle dary přírody si to nezaslouží. Ale ani se lidem už nedivím, že to dělají. Aspoň to neshnije na stromech jako letos třešně, rybíz, srstky a kdo ví co ještě. A nám zůstávají jen oči pro pláč. Sami to nespotřebujeme. Na trh s tím nepůjdeme. Stejně je na to potřeba fůra povolení, na které se kvůli pár metrákům ovoce můžeme každý z nás vykašlat.

Tak se snažím alespoň já rozdat, co se dá. Není zájem. Jsem s tím podezřelý. Nějak se nehodím do této podivné společnosti, když dávám něco zadarmo.

Nebo i zadarmo trénuji děti, jak to máme na našich stránkách. Zřejmě se mě budou muset nějak zbavit. Nejlépe zlikvidovat, protože toho nenechám.

Ostatně před pár lety už na mě kvůli tomu trénování zdarma přišlo i udání. Dokonce se to řešilo až na úřadech, kde se tomu tehdy všichni od srdce zasmáli.

Ale doba se mění. Teď to může být už všechno jinak.

Nakonec mě stejně dostanou.

Ale já neuhnu. Ani s tím ovocem. Je u mě pořád zadarmo. Stačí si přijet. Až domů vám ho bohužel vozit nemůžu.

Ani nevím kam.

 

Autor: Zdeněk Smutný

16. 8. 2018