Lukáš Soural ovládl Moravský Beroun, Anežka Langhammerová tam doběhla druhá
Ve středu jsme se rozjeli rozcvičit na Nemojskou osmičku do Moravského Berouna na Běh pod Slunečnou, kam jsme roky jezdili, jen v posledních dvou letech jsme tam nestihli kvůli našim závodům zajet. A pořadatelé už mezitím připravili novou trasu závodu. A to sakra výživnou, do toho příšerné vedro, myslím, že všichni dostali řádně zabrat.
Moravský Beroun
Velmi okleštěná sestava AK Drnovice přijela na start závodu, ale všem jsme tam ukázali, že běhat umíme. I přes fakt nepříznivé podmínky jsme se všichni dostal na bednu. Myslím, že to byl úspěšný výlet.
Lukáš Soural v souboji s Pavlem Dvořákem nezaváhal, přestože oba zabloudili a vyděsili místního policistu, když kolem něho proběhli z druhé strany, než měli. Ale Lukáš si pak závěr závodu kontroloval a v poklidu si doběhl pro absolutní prvenství.
Anežka Langhammerová po dovolené v Alpách nabrala novou sílu a tu přetavila po skvělém výkonu ve druhé místo absolutně mezi všemi ženami, když ji porazila jen Jitka Špičáková.
Marie Hynštová se pomalu rozjíždí a v klidu si doběhla pro vítězství v kategorii nad 50 let, přestože je již poněkud starší.
No a já taky běžel. Běžel, to bych moc nepřeceňoval. Letos v závodě nejpomalejší průměr. Nohy tuhé ještě od soboty z Lulečské šestky, do toho vedro, že i mouchy padaly k zemi a komáři ani nevzlítli, protože se jim roztopila křídla. Dusil jsem se od začátku a rozhodl se jít to jako výklus. Jenže to já stejně neumím. V tom šíleném kopci, co pro nás pořadatelé na trati připravili, a drze tam neinstalovali šlepr, jsem měl ovšem na kahánku a hodinky začaly hlásit exitus. Tak jsem zpomalil a pak zkusil dotáhnout Laďu Špacíra, což se mi nakonec po nezměrném úsilí podařilo. Jenže to jsem nevěděl, ze nás čeká další krpál. Navíc po Křížové cestě, to už jsem fakt viděl na druhé straně. Být pes, řeknu, že jsem měl namířeno za duhový most. Ani nevím, jak jsem vyšplhal nahoru bez lana a cepínu a dolů po schodech pak skákal jako postřelený srnec. A to mě tam ještě jakési baby poslaly jinam. Asi jsem se jin nelíbil. Naštěstí jsem zahlédl před sebou Janu Fritscherovou a pustil se v jejích stopách. Samospádem jsem pak nevím ani jak doplížil do cíle a překvapivě z toho bylo druhé místo mezi šedesátníky. Uveďme to na správnou míru. Špičkoví borci z naší kategorie nedojeli, ale nějaké pravidlo říká, že na to se historie neptá, tak jsem se prostě nějak octl na bedně.
Foto: zdeneksmutny.rajce.idnes.cz/Beh_pod_Slunecnou_-_Moravsky_Beroun_5._7._5023/
Foto Zuzana Frydrychová: fryzu.rajce.idnes.cz/beh_pod_Slunecnou_2023/
Byl to takový příjemný a vydařený výlet, tady až na to vedro, a teď je potřeba napnout všechny síly k sobotnímu závodu v Nemojanech, kde nás čeká nová trasa Nemojské osmičky.
Zdeněk Smutný