Lucie Kolmašová první a Marie Hynštová třetí v kategoriích v České Vsi. Simona Grulichová třetí v Bezuchově a Lukáš Soural třetí ve Znojmě
Až do České Vsi jsme se rozjeli pro body do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje. Zbývají poslední čtyři závody i s touto akcí a každý bod může rozhodovat. Ale vidět nás bylo také v Jedovnicích, Bezuchově a ve Znojmě.
Velmi dobrodružnou cestu jsme měli do České Vsi. Již na dálnici nás vytlačil kamion až do středových svodidel, tak tak jsem to vybral. V Olomouci přímo před námi vyjel z domu nějaký magor, naštěstí nic proti nám nejelo, takže jsem ho myškou objel. Cestou zpět za Rýmařovem jsme postáli u převráceného auta v příkopě, pomoc prý nepotřebovali. A kousek před Pasekou jsme zase v koloně objížděli dva psy, které tam asi někdo vyhodil a chtěli se dostat do každého auta. Naštěstí už pak pro ně jeli policajti.
Česká Ves
V České Vsi nás čekala tradičně náročná trasa s podběhem tunelem pod kolejemi tam i zpět a proběhnutím brodem před cílem. A vody bylo opět v řečišti dost. Hasiči se opravdu snažili.
Lucie Kolmašová předvedla velmi dobrý výkon na kopcovité trati, která jí moc nesedí a dokázala ve svižném tempu zvítězit ve své kategorii.

Marie Hynštová za sebou měla náročný domácí týden, tak trať velmi rozumným pouťovým tempem, jen o něco rychlejším než po její oblíbené trase do Santiaga de Compostela, odklusala a vyneslo jí to třetí místo mezi ženami nad 50 let, kam už jaksi dost dlouho nepatří.

No a já se rozhodl tedy zkusit, co to se mnou po pauze udělá, když vyrazím na trať. Vyběhl jsem velmi rozumně tempem té nejkratší americké trailové cesty. Jako bych vyrazil na 3500 km po Apalačské stezce. Přede mnou nikdo, za mnou nikdo, jen jsem čekal, kdy mě prožene grizzly, ale měl mě na háku, asi už se ukládal k spánku a moje zpuchřelé kosti by mu za tu námahu nestály.
Plížil jsem se do kopce přesně tak, jako by mě čekala ta několika měsíční pouť americkými horami a možná ještě pomaleji. Zdevastované lýtko se mi čím dál víc nadouvalo a zpět z těch příšerných kopců, kde jsem si navíc málem na zdejších srnčích pěšinách rozrazil držku, jsem doskákal už jen po jedné noze. A to mě čekal ještě brod. Hasiči použili snad všechny pytle s pískem, co měli k dispozici, tak jsem to už raději přeplaval. Kupodivu to bylo rychlejší, než kdybych se tou masou vody brodil.
O podchod pod kolejemi jsem si málem rozrazil čelo, jak jsem už neviděl na cestu a cílem jsem se prohnal fofrem třistaletého lenochoda na posledním místě v kategorii. Jednou to přijít muselo. Ale byli jsme naštěstí jen dva blázni, co se na ten strastiplný přeběh jesenickými Kordillerami odvážili. Opět bude následovat několikaměsíční léčba přátelé. Tak už mi to prosím zakažte.

Foto: www.rajce.idnes.cz/zdeneksmutny/album/ceskovesky-kros-ceska-ves-8-11-2025
Jedovnice
Na tradiční akci do Jedovnic se rozjeli tentokrát Ondřej Kindl, Lukáš Koudelka, Jan Baldík a Jiří Bubeník. A vedli si tam skvěle v tom davu běžců na startu.

Ondřej Kindl vybojoval vynikající třetí místo v kategorii mužů nad 40 let.
 (1).jpg)
Lukáš Koudelka pak mezi čtyřicátníky doběhl na šestém místě.

Jan Baldík v nejmladší kategorii mužů skončil na třináctém místě.

A Jiří Bubeník pořád potvrzuje parádní formu. Vydřel sedmé místo mezi padesátníky.
.jpg)
Bezuchov
Na náročný horolezecký běh do Bezuchova si z domu odskočila Simona Grulichová. A samozřejmě předvedla opět skvělý výkon. Celkově doběhla na třetím místě mezi ženami a svoji kategorii tam bezpečně vyhrála.
.jpg)
Znojmo
Do Znojma na další závod Znojemského běžeckého poháru Znojmo – Plaveč se rozjel Lukáš Soural a v kontrolovaném tréninkovém tempu si pohlídal celkové třetí místo a první pak skončil mezi čtyřicátníky.

Tuto sobotu bylo opět poměrně dost závodů, ale na startu stáli zase jen ti jedni a ti samí. Jsem rád, že jsou aspoň nějací borci z AK Drnovice závodí a musím jim poděkovat za to, že drží prapor klubu nad vodou.
Zdeněk Smutný



