Jaroslav Trávníček bojoval na Jizerské padesátce
Letos se ukázalo, jak je lyžování ošidné. Od čtvrtku si Jara projížděl tréninkově části trati Jizerské 50 a liboval si, jak to krásně jezdí. Tvrdý podklad pro soupažové odrážení,
pevná stopa, sluníčko, bezvětří. Úplně lehce si zajížděl své rekordy v segmentových úsecích a vůbec ho to nestálo žádné síly. Zkrátka fazóna a skvěle vyladěná forma na rekordní výsledek závodu.
Ovšem v neděli, kdy mělo nastat vyvrcholení celoroční tréninkové práce, přišla obleva a všechny plány a očekávání padly. Přes noc pršelo, oteplilo se a pevnost sněhu povolila.
Pro ty, co jezdí soupaží to byla katastrofa.
Jara to zjistil hned v prvních výjezdech kopců. Hole se neskutečně bořily do měkkého sněhu a místy se propadaly 20 cm hluboko. Bodce jen zvonily o asfalt. Takže, místo krásné a skvělé projížďky při závodě to byla jen tvrdá a beznadějná dřina. Lyže jely dobře, ale když se není od čeho odrazit, tak se do těch kopců těžko hrabe. Oproti loňsku zajel Jara Jizerskou padesátku o půl hodiny pomaleji za 3:28:35 hod.
Přesto obsadil slušné 470. místo a vybojoval si opět první startovní vlnu v příštím roce, ale očekávání bylo větší.
I tak se to někdy vyvine. Bude líp.
Zdeněk Smutný