Jan Baldík druhý v Řícmanicích a Lucie Kolmašová s Marií Hynštovou třetí v kategoriích v Lelekovicích
V sobotu byl pro nás nejblíž závod Kuřimské běžecké ligy v Lelekovicích, tak jsme se tam rozjeli podívat.
Hněvošice
Ještě ovšem minulou neděli musím doplnit další výborný výsledek Petra Pospíšila, který běžel silniční závod Hněvošická desítka v Hněvošicích a celkově tam doběhl jedenáctý. V kategorii nad 40 let pak skončil pátý.
.jpg)
Velké Albrechtice
Ve středu ještě Petr Pospíšil startoval na Běhu Velkými Albrechticemi, kde absolutně skončil čtrnáctý a mezi čtyřicátníky čtvrtý.
.jpg)
Brno – Obřany
Ve středu také pokračoval Triexpertcup, kde velmi dobře běžela Denisa Machalová. Výborným časem se dostala do cíle na dvanáctém místě v nejmladší kategorii žen.

Řícmanice
V Řícmanicích se v sobotu běžela Řícmanická močílková desítka, kam se vypravil Jan Baldík a vedl si skvěle, protože doběhl celkově druhý za Pavlem Dvořákem.

Lelekovice
Zase jsme se jednou zajeli podívat někam, kde jsme ještě nikdy nebyli, což je zrovna u mě na pováženou, protože jsem byl snad už skoro všude, kde se v blízkém, či vzdáleném okolí něco někdy běželo. A musím uznat, že to tedy stálo za to, co si na nás Filip Ospalý s pořadateli závodu připravil. Už dlouho jsem na tak zajímavé, vcelku náročné, a přitom docela hezké trati neběžel. Tak borci všechna čest. A že jsme se s Filipem museli zvěčnit, to je bez debat.

Lucie Kolmašová rozběhla závod velmi rozumně. Přece jen takový kopcovitý terén není pro ni to pravé ořechové, ale zvládla to skvěle a drtivým finišem si doběhla pro třetí místo mezi ženami nad 35 let.

Marie Hynštová si pořád hlídala pozici před Lenkou Slabákovou, ale na schodech jí došla šťáva, a tak ji Lenka předešla a už si pak místo před Marií udržela. Ovšem bylo tam překvapení v podobě mnohem mladší ženy, která kategorii nad 55 let vyhrála a Marie tím pádem skončila třetí.

Růžena Floderová se do tak pro ni složitého a náročného terénu pustila bez bázně a hany a v poklidu si doklusala pro šesté místo mezi ženami nad 55 let.

No, a já tedy taky vyrazil do terénu. S drsnou vodičkou za zády jsem se plížil lesními pěšinkami do kopce, až se mi bulvy vyvalovaly z hlavy a nohy mi hned od startu vypovídaly službu. Nechápu, proč pořád stávkují potvory, vždyť jim denodenně poskytuji veškeré možné služby. Nevím, co by ještě chtěly víc, a pochodovat je pod koněm na Václaváku tedy nenechám. Ani nebyl čas na trati na nějakou úlevu neb mě brutálním způsobem hnala přede sebou moje svěřenkyně a nebrala vůbec žádné ohledy na můj věk i kondici, a ještě měla připomínky k vyluzování zvuků, které mi syčely z rozervaných plic. No, funěl jsem jak sentinel. Ale na schodech před cílem jsem si řekl, že už toho utrpení bylo dost a vyslal ji stíhat jednu její konkurentku. To pak byla už konečně pohoda. Nikde nikdo, kdo by mi nedal pokoj, takže jsem si doběhl pro první místo mezi šedesátníky. Že borci nedojeli, na to se historie neptá.

Foto: www.rajce.idnes.cz/zdeneksmutny/album/lelekovicky-okruh-lelekovice-6-6-2026
Jeseníky
Na Jesenickou šedesátku vyrazili Lukáš Koudelka a Martin Skřivánek. A oba dva to zvládli skvěle. Celou cestu běželi spolu po nádherné trati, která nakonec měřila přes 57 km, a doběhli celkově na šestém a sedmém místě.

Po Olšanech minulou sobotu bylo jasné, že nás na startu tentokrát moc nebude, ale jsem rád, že alespoň někdo pořád závodí.
Zdeněk Smutný



