Trénink - maximální rychlost

Trénink - maximální rychlost

Maximální rychlost

Třeba si ještě vzpomenete, že jsem v úvodním článku o tréninkových prostředcích přirovnal maximální rychlost při stavbě domu ke komínu. On je vidět až nad střechou. Stejně tak, jako vaše osobní rychlost až v závěrech závodů. Ale i on, stejně jako tato schopnost, se musí budovat od základů, tedy nejen v celoroční tréninkové přípravě, ale měla by se rozvíjet již od dětství, kdy to jde nejlépe.

Rychlost má každý geneticky danou

Je to nutné připomenout. Rozhoduje o tom zejména poměr svalových vláken. Nebudu to rozvádět do podrobností, ale je spíš zajímavější dát to vše obecně srozumitelným popisem do souvislostí. Budu se toho tedy držet a jen podotknu, že je opravdu nutné naši genetickou rychlostní výbavu rozvinout do maximálních osobních možností. Z toho se pak dá vycházet v pozdějším věku i v přípravě na vytrvalostních tratích.

Ihned slyším vaše námitky: „To jsme ale v mládí neprováděli, takže se to nedá už nijak zachránit.“

V tom až tak nemáte zcela pravdu. Je jasné, že v pozdějším věku se ke svým osobním předpokladům nedostanete. Jenže se dá rychlost opravdu hodně zlepšit i později. Hlavně pak budete překvapeni, jak vám to pomůže i v dalším výkonnostním rozvoji na vaší plánované závodní distanci.

Co tedy udělat pro rozvoj rychlosti

Vynechám přípravu od dětství a předkládám tu krátký nástin současných možností. Maximální rychlost se nerozvíjí jen běháním dejme tomu krátkých sprintů. Nejvíce platná jsou cvičení, zaměřená na celkovou rychlostní koordinaci těla. Tedy i třeba obratnostní cviky, prováděnými v maximální rychlosti. Určitě i někdy s dost vysokou pohybovou náročností.

Je dobré to všechno na vlastní oči vidět

Názornost je nejlepší učitel, prospěje vám to více, než milion slov. Proto se zajděte podívat na stadion a nemusíte si všímat jen běžců, sprinterů, či skokanů.

Doporučil bych sledovat také trénink v kolektivních sportech. Ale musí to tam být správně prováděné. Například u mladých fotbalistů se toho dá nastudovat opravdu hodně. Uvidíte, co se dá všechno dělat bez pomoci činek. V dobách, kdy jsem vedl kondiční fotbalovou přípravu mládeže, jsem si s tím docela vyhrál. Potom jsem to využil i při tréninku ve sportovních třídách se zaměřením na atletiku, kde jsem svého času pracoval jako vedoucí trenér.

Co je pro vás nyní rozhodující

Směrodatné bude spíše udržovat a případně rozvíjet ideální techniku běhu celoročně. Například pomocí technicky správně běhaných rovinek. Pomohou vám i případné změny úsilí při jejich provádění. Třeba rozložené, stupňované, frekvenční, odrazové a existuje řada dalších možností. Všechno musí být prováděné dokonale uvolněnou formou pohybu. A nesmíte zapomenout na nejdůležitější součást rychlostní přípravy a to jsou speciální běžecká a hlavně pak odrazová cvičení. Zde je obrovsky široké pole různých forem provádění těchto základních atletických průpravných cviků. Jakákoliv křeč a maximální vypětí v tréninku vám rozhodně nepomůže. Spíš si vytvoříte rychlostní bariéru.

V zimním období doporučuji si jít v rámci přípravy zahrát košíkovou či případně fotbálek v tělocvičně. Jen prosím s rozumem a předem daný určitý časový úsek. Nepřipadá v úvahu se zrušit hodinovým zápasem. To se odepíšete na půl roku dopředu. Navíc už stejně pak nerozvíjíte rychlost a obratnost, ale spíš obecnou vytrvalost. K tomu si likvidujete klouby a úpony, pokud na to nejste od mládí zvyklí a neprovádíte tuto formu přípravy dlouhodobě a pravidelně.

Jaké prostředky běžci nejčastěji používají

U vytrvalců se pro rozvoj maximální rychlosti používají hlavně krátké běžecké úseky od 60 do 150 metrů s malým počtem opakování. Samozřejmý je nízký objem. Dají se zařadit, jak jsem již dříve uvedl, do tréninku tempové rychlosti. Ovšem také a to je možná pro mnohé z vás překvapivé, po krátké a lehčí vytrvalostní zátěži. Musíte si sami podle pocitů regulovat délky i počty proběhnutých úseků a hlavně pak přestávky na zotavení. O běžeckém cvičení jsem už hovořil výše, tak to nebudu opakovat.

Občas se v závodním a předzávodním období dá použít i trénink spojovaných sprintů. To se v každém kole třeba na běžeckém ovále běží dva úseky v délce kolem 60 m. Dá se tak naběhat i s meziklusem až tři kilometry v jednom tréninku. Je to velmi účinný prostředek, ale hodně tvrdý a nemusí každému sedět. Není to úplně optimální zátěž pro rozvoj maximální rychlosti. Trénuje se tím spíš adaptace na prudké změny tempa a také na závěrečné zrychlení. Díky tomu, že převážná část tohoto tréninku probíhá v kyslíkovém dluhu, rozvíjí se tím i morálně volní vlastnosti, nesmírně důležité pro každého vytrvalce.

Najděte si svoji cestu pro rychlostní přípravu.

Vím, že jsem vám nic moc konkrétního neřekl. Nicméně o to ani nešlo. Chtěl jsem jen zdůraznit základní body, jichž se musíte držet při rozvoji maximální rychlosti. Cestu, která vám bude nejlépe vyhovovat, si snažte najít podle svých pocitů, možností a hlavně zdravotního stavu pohybového aparátu, sami.

Tak jsem to zase nechal na vás. Nedá se nic dělat. Snad i těchto pár slov a náznaků nějakých rad vám při vašem úsilí trochu přece jen pomůže. Určitě to však stojí za to se s tím poprat, protože jestli budete dostatečně rychlí, poznáte, jaký je to slastný pocit přespurtovat lehce v závěru závodu své soupeře.

 

Autor: Zdeněk Smutný

7.8.2018