Sedmý jarní test ovládli Pavel Dvořák a Anežka Langhammerová. Jako obvykle
Zpátky ke kořenům. Tak by se dal nazvat náš návrat na trať Olšanské desítky, protože tam jsme běhali i před rokem v první fázi této šílené pandemické doby.
Stejně tak, jako je dobitá celá společnost, tak vypadají i lesy na Drahanské vrchovině. A právě touto zdevastovanou krajinou jsme běželi od lesní křižovatky nad račickými serpentinami až na Kalečník, kde byla obrátka a pak jsme po silnici mezi planinami šlapali zpátky.
Pavel Dvořák zase neprohrál
Pavel Dvořák je ve skvělé formě. Nasadil si své tempo a ve fantastickém čase na tuto náročnou trasu si doběhl v pohodě pro vítězství.
Druhý skončil Lukáš Soural. Držel se Pavla statečně, ale přece jen ještě potřebuje trochu doladit formu. „Příští týden už jedu na závody do Nového Šaldorfu, tak jsem rád, že byla dnešní trať poměrně náročná. Přesně tak jsem to potřeboval otestovat a jsem spokojený,“ zhodnotil Lukáš svůj výkon v cíli.
Třetí doběhl ovšem také po výborném výkonu Zdeněk Hochman. „Já už taky příští týden jedu na závody, tak to dnes byl takový poslední test před zahájením sezóny,“ konstatoval při výklusu.
Čtvrtý nejlepší výkon předvedl Lukáš Koudelka. „Dnes to není ono. Trápím se,“ hlásil mi už na trati, když jsem ho míjel směrem na obrátku a on už mazal zpátky.
Páté místo obsadil Lukáš Grézl. Je to neskutečný talent. A to přijel na kole a pak zase jel honit další kilometry.
Šestý se dostal do cíle Martin Skřivánek. Pořád s tím bojuje, ale dnes už to bylo lepší.
Sedmý se objevil v cíli Igor Toman. Startoval na úplně prvním testu na podzim a teď se opět mezi námi po hodně dlouhé době objevil zase.
Osmý skončil Petr Jančařík. Opět se přijel s manželkou proběhnout a je vidět, že mají natrénované.
Devátý proběhl cílem Petr Halas. Zase stejně jako v posledních testech dělal vodiče ženám a s Lenkou Hrabovskou bojoval statečně až do cíle. Přesto nakonec nestačil, ale jen o fous.
Desáté místo obsadil Roman Petrů. Přišel se ukázat a proběhnout. To je moc dobře.
Jedenáctý skončil Jaroslav Trávníček. Do kopce jel jako buldozer. To je z těch lyží. Nestačili jsme mu.
Dvanácté místo vybojoval Jiří Bubeník mladší. Dokázal se zavěsit za Jardu Trávníčka a nakonec mu na něho chyběly dvě vteřiny.
Až třináctý jsem uviděl cíl já. Šel jsem do toho dnes s tím jen to nějak odběhnout a neztratit pořadí v poháru, protože jsem si ve středu při kochání se zelenající se přírodou prohlédl zemi velmi zblízka. Trčel tam potvora ze země kámen, a co čert nechtěl, zrovna mi v cestě. Rovnal jsem to, rovnal, ale nevyrovnal a zaryl se nosem do cesty. Dva dny nešlo běhat. Tak jsem se dnes zavěsil jako ten největší hajzlík za Marii Hynštovou a neuhnul ani o píď. Trpěl jsem jako zvíře, jenže ona v posledním kopci trochu ztuhla, tak jsem toho využil a kousek jí odskočil. A to mi stačilo až do cíle. Ale mohl jsem jít pod 50, kdybych se vůl podíval na hodinky. Starý a pořád stejně blbý. To jsem já.
Až čtrnácté místo zbylo tentokrát na Milana Koblihu. Dnes mu trať vůbec nesedla, ale příště to půjde určitě líp.
Jako nestarší muž mezi nás zavítal Jiří Bubeník starší a skvěle trať zvládl absolvovat. A to patnáctý v pořadí.
A šestnáctý pak skončil Pepa Kunc. Opět si trasu v pohodě odklusal a prohlédl si jarní přírodu.
Anežka Langhammerová je ve formě
Anežka Langhammerová tentokrát běžela již v pátek večer a sama, je to test, tak je to možné, protože v sobotu nemohla přijet kvůli jiným povinnostem. Ovšem zaběhla skvělý čas. A to ještě přijela do Bukovinky autobusem, pak šla pěšky na trať a podobně absolvovala i cestu zpět. Když je auto v servisu, je to vždycky problém.
Ale měla z výkonu radost. Hned mi hlásila, že ty moje tréninky fakt fungují. Tak to mám radost.
Druhé místo celkově a v sobotu vlastně doběhla první Lenka Jančaříková. Co na to říct. Hledal jsem, kde na trati odhodila to létací koště, protože jinak to ani není možné, ale nenašel jsem ho. Je fakt dobrá. „Počítala jsem jen s 8 km. Ty dva km navíc bylo nad plán,“ pohrozila mi pak v cíli. Když se člověk podívá na její ročník narození, tak tady je nutné konstatovat, že u ní platí dvojnásob, že ženy nestárnou.
Třetí celkově skončila Lenka Hrabovská. Opět běžela výborně. A to nemá kopce ráda.
Ovšem dolů z nich letěla jako vítr. Chudák Petr, co jí pomáhal na trati. Do kopce se vytrápil, aby jí utekl a dolů si ho pak lehce vždycky dotáhla. A nakonec mu frnkla.
A čtvrté místo obsadila Marie Hynštová. Dnes šlapala jako švýcarské hodinky. Jen v závěru se trochu zadrhla, ale příště už to bude ideální.
Pátá skončila Anička Halasová. V kopcích přece jen trápila, výpadek z tréninku je znát, ale to se dožene rychle.
Šestá skončila Eva Dvořáková. Opět parádní výkon. Jako pokaždé.
Svůj test absolvoval také Matěj Halas. Měl to náročné, běžel sám bez sestry Anežky, ale zvládl to výborně.
Jana Halasová pak opět fotila a ty parádní fotky zase stojí za to. Podívejte se sami.
Nevím, co bude dál, asi už pomalu ti odvážnější pořadatelé začnou organizovat své akce. Třeba se bude dát již vyrazit na nějaké závody. Zatím bych to ale neuspěchal. Naše testy mají smysl, to je bez debat a tak by bylo možná dobré ještě nějaký ten test absolvovat, než se situace úplně zklidní.
Takže příště dáme rovinatou desítku v Hošticích.
Zábřeh na Moravě
A ještě jedna šílenost, kterou absolvoval Petr Fochler minulý víkend. Šílená doba plodí šílené akce. Ale Petr má můj obdiv. Absolvoval totiž Běžeckou výzvu z Rudolfova na Sněžku. Tu běžel na místním kopci Humenec z "0" na 1603 m. n. m. Jedná se o úsek 400m a převýšení 48m na jeden výběh. Celkem tedy 34 výběhů a 33 seběhů a asi 27 km v celkové délce absolvované trasy. Petr to zvládl za 2:57:09 a napsal mi, že to obrovský boj s hlavou, aby to dal. Teď se čeká na ostatní výsledky, aby se zjistilo, kdy byl nakonec nejlepší.
Výsledky: Sedmý jarní test - Olšanská desítka.xlsx (13498)
Jarní koronavirový pohár po sedmém testu: Jarní koronavirový pohár po 7.závodě.xls (74752)
Foto: Jana Halasová: smutnasgirl.rajce.idnes.cz/Olsanska_10,_kveten_2021
Autor: Zdeněk Smutný
15. 5. 2021