Petr a Jana Halasovi absolvovali Mikuleckého Yettiho

Petr a Jana Halasovi absolvovali Mikuleckého Yettiho

Petr a Jana Halasovi absolvovali Mikuleckého Yettiho

A tady vám přinášíme slovo od slova, jak celou akci viděl a absolvoval Petr Halas.

To opravdu stálo za to.

 

Lužice

Den před Štědrým dnem jsme vyrazili si užít akci s názvem Mikulecký Yetti.

Už propozice napovídaly, že to bude velmi netradiční závod, neboť dezorientační běh se nepořádá každý týden.

Dáno bylo pouze místo startu (sokolovna Lužice) a dva kontrolní body - archeologické naleziště s muzeem v Mikulčicích a nedaleký vodojem. Trasu si volí každý sám dle svého uvážení a možností. Každý účastník vyfasoval mapu a šlo se na to, předpokládaná délka cca 10 km (to bylo ovšem vzdušnou čarou).

Chodci Nordic Walking, mezi nimi i Jana, vyrazili 45 minut před běžci a i tato kategorie se vyvíjela zajímavě, neboť jak se skupinky vydaly různými cestičkami, tak nikdo neměl přehled o pořadí.

Na startu běžecké části se kromě různých veselých masek objevily i známá běžecká jména - Pavel Dvořák, Luďa Durďák, Jirka Brožík, takže jsem se rozhodl to pojmout jako nedělní výklus pěkně po silnici a po blátivé sobotní Pálavě jsem se nemínil ušpinit.

No, vyběhlo se jak o život a až asi po 2-3 km se startovní pole začalo dělit, někteří se vydali nejkratší cestou přes pole (Jirka Brožík asi 400m přede mnou), většina po blátivé polní cestě.

Já teda taky. Vyběhlo se kousek za Mikulčicemi na silnici a pokračovalo se k vodojemu, kde byl první kontrolní bod, ovšem zde bylo nutné vypít panáka slivovice, což jsem rychle učinil (než běžet trestné kolo kolem vodojemu).

Do ruky každý dostal plechovkové pivo a běželo se dál. Jirka Brožík s několika kilogramy bláta na botách přibíhal asi 100m za mnou.

K muzeu to ovšem vzal zkratkou, já po silnici, ke druhému kontrolnímu bodu na vykopávkách, kde se muselo pro kontrolní pásek vyběhnout na novou rozhlednu, běžel Jirka Brožík asi 100m přede mnou, nicméně opět to zkusil polem a za chvíli se vrátil pokorně na silnici, tak jsem na něho počkal a svižným tempem jsme běželi po silnici do Mikulčic a zpátky do Lužice.

Do cíle jsme se dostali po cca 14 kilometrech a v čase 1:09:30, což na nejlepší nestačilo, ale zakončili jsme v cíli dvěma panáky rumu.

Moc jsme si to užili, byla legrace, spousta známých a příjemná předvánoční atmosféra.

 

Petr Halas

26. 12. 2018