Trénink - Základní stavebním kamenem běžeckého tréninku je obecná vytrvalost

Trénink - Základní stavebním kamenem běžeckého tréninku je obecná vytrvalost

Základní stavebním kamenem běžeckého tréninku je obecná vytrvalost

V prvním článku k běžeckému tréninku, kdy jsem ho přirovnal s trochou nadsázky ke stavbě domu, jsem jen tak jemně popsal řadu tréninkových prostředků, které se používají v plánování tréninku.

Teď by bylo dobré pro vaše ujasnění se jim věnovat trochu podrobněji.

Je možné, že je znáte i pod jiným názvoslovím, ale princip je určitě stejný.

Zjednoduším to mé veškeré povídání na co nejvyšší možnou míru, abych nezabíhal moc do odborných detailů, které vás podle mých osobních zkušeností spíše odrazují od přečtení celého článku, než aby vám něco daly.

Začneme, jak jinak, tím nejdůležitějším pro všechny vytrvalce a tím je obecná vytrvalost. Při komplexním postupném zapojování tréninkových prostředků do přípravy, které jsem popisoval minule, jsem ji přirovnal k základům při stavbě domu.

A já ji opravdu považuji za základní stavební prvek veškeré systematické sportovní přípravy všech sportů s převahou vytrvalosti. Samozřejmě teď nemluvím jen o běhání. Bez jejího dostatečného rozvinutí si neumím představit úspěšnou celoroční přípravu s plánovaným zlepšením osobní výkonnosti zejména u běžce na dlouhých tratích.

Abychom pochopili, co to tedy vlastně obecná vytrvalost je, bude dobré si ji, a opět velmi jednoduše, definovat:

Je to schopnost absolvovat souvisle a co nejefektivněji co nejdelší vzdálenost na úrovni aerobního prahu.

Na této hranici je hladina laktátu kolem 2 mmol/l, každý ji má individuálně někde jinde. Rozmezí se pohybuje od 1 do 3 mmol/l a nazývá se též aerobním pásmem. Ještě by bylo dobré si říct, že aerobní zatížení je takové zatížení, při němž je organizmus schopen, zejména svaly, zajistit si potřebnou energii ke svalové práci při využití kyslíku.

Tepová frekvence by se měla pohybovat kolem 70% maximální TF, i to je u každého jedince rozličné. Nejlépe se to dá zjistit při zátěžovém testu v laboratoři, stejně jako ostatně všechny důležité parametry pro stanovení správného zatěžování v tréninku. Umím si představit, že rozvoj obecné vytrvalosti pro běžce v první fázi přípravného období a případně i při udržování této schopnosti, se dá trénovat také například pomocí jízdy na kole, či v zimě na běžkách. Jen u plavání o tom mám pochyby, na to nemám hlavu, ale určitě to jde také. Jenže je to minimálně o zdraví a možná spíš než to fyzické, tak asi hlavně to duševní. Proto není nutné pořád jen drtit dlouhé a souvislé běhy, přestože je to bez diskuzí nejlepší prostředek pro běžeckou přípravu.

Ale stejně si myslím, že pro běžce je neefektivnější, a to znovu opakuji, dlouhý souvislý volný běh. Jak jsem již řekl, obecná vytrvalost tvoří základ rozvoje ostatních složek vytrvalosti.

Občas se můžete setkat s tím, že někdo plánuje v přípravě i vyšší zatížení pro rozvoj této schopnosti. Tím pádem se také používají i třeba jiné varianty běžeckého tréninku pro rozvíjení obecné vytrvalosti. Vyšší zatížení je už pro mé plány přípravy tempovou vytrvalostí číslo jedna.

Asi se to odborníkům nebude líbit a nemusí se mnou souhlasit, ale já si tohle názvosloví takhle již před léty rozložil na dvě přece jen poněkud odlišné schopnosti a od té doby to praktikuji v ročním tréninkovém cyklu. Pokud se ovšem vychází ze správných principů tréninku, a já věřím, že ten můj správný je, tak se stejně pak sejdeme u stejného cíle.

Tak o své přípravě trochu popřemýšlejte a ujasněte si, co je v kterém období důležité a toho se pak držte. To je celkem zásadní věc. A hlavně pak zcela jistě přijdou při správné zátěži vašeho těla i velmi dobré výsledky. Už teď ve zkráceném letním přípravném období se nad vlastním tréninkem můžete zamyslet a naplánovat si ten správný systém.

Určitě tím nic nezkazíte, spíš budete překvapeni, když to všechno správně seskládáte a potom podle pocitů odtrénujete, jaké to s vámi provede změny. Samozřejmě je důležité postupné a pozvolné zvyšování zátěže, protože jak je známo, hlava snese obvykle víc než tělo a to by se vám mohlo hodně moc vymstít. Protože strhat se tréninkem, to je ta nejjednodušší věc na světě. Pak nad sebou můžete jen kroutit hlavou a přemýšlet, „Kde soudruzi z NDR udělali chybu.“ Takže všechno chce své, jak čas, tak systematičnost, pak to teprve přinese výsledky. Proto na nic nečekejte a pusťte se do toho!

 

Autor: Zdeněk Smutný

28.11.2017