Proč ženy pláčou

Proč ženy pláčou

Opět jsem objevil jedno nesmírně krásné zamyšlení, které si myslím, že není na škodu vám všem předložit, protože opravdu stojí za to.

A také je to pro nás chlapy i trošku poučení, že by bylo dobré se nad sebou občas zamyslet.

 

Malý chlapec se zeptal mámy: „Proč pláčeš?" „Protože jsem žena," řekla mu. „Nerozumím!" odpověděl jí syn. Jeho máma ho jen objala a dodala: „A nikdy ani neporozumíš."

Později se chlapec zeptal svého otce: „Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?" „Všechny ženy pláčou bez důvodu," to bylo všechno, co mohl otec odpovědět.

Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč ženy pláčou.

Nakonec zavolal Bohu. A když se dovolal, zeptal se: „Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce?"

Bůh odpověděl: „Když jsem stvořil ženu, musela být výjimečná. Udělal jsem její hruď dost silnou na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemnou, aby poskytovala pohodlí. Dal jsem jí vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, které mnohokrát zažije od svých dětí.“

„Dal jsem jí tvrdost, která jí pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě, bez stěžování si.“

„Dal jsem jí cit milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, pokud ji její dítě hluboce zraní.“

„Dal jsem jí sílu přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce.“

„Dal jsem jí moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy nezraňuje svou ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnost stát vedle něj bez výhrad.“

„A nakonec jsem jí dal slzu, kterou uroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv ji bude potřebovat, aby to zvládla.“

„Na tu slzu má opravdu právo, nikdo nevydrží bez slova tolik jako žena! "

 

Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu jakým si češe vlasy.

Krása ženy musí být v jejích očích, protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

Dejte si velký pozor, abyste nerozplakali ženu, protože Bůh počítá její slzy!

Žena vyšla z mužova žebra, ne z jeho nohou, aby byla pošlapána, ne z jeho hlavy, aby byla povýšená, ale z jeho boku, aby mu byla rovnou.

Z místa pod ramenem, aby byla chráněna, a vedle srdce, aby byla milována.

 

Myslím, že jsou to velmi přesná slova, která plně vystihují podstatu věci.

Proto věřím, že se neznámý autor tohoto zamyšlení nebude zlobit, když ho zveřejním i na našem webu.

 

15.4.2015