Pořádat závody, to je nikdy nekončící práce

Pořádat závody, to je nikdy nekončící práce

 

Ještě ani neskončila Vyškovská běžecká tour, také nás čeká řada dalších podzimních i zimních závodů a už aby se začalo přemýšlet co dál. Je to tak. Ten, kdo nikdy nic nepořádal, to nepochopí, a kdo o tom má nějaké potuchy, asi si ani sám neuvědomí, co všechno to stojí za úsilí pro vás něco připravit.

 

Jen sami pořadatelé vědí, co to všechno obnáší za práci

Asi se teď zasmějete a říkáte si, co to zase píši za bludy, ale bohužel je to tak.

A to nemluvím ani o dokončení letošního okresního běžeckého seriálu, práci kolem jeho zakončení a vyhlášení výsledků včetně celkového vyúčtování koncem roku.

Když se třeba zaměřím jen na tři závody v Nemojanech, co přímo pořádáme my pod hlavičkou AK Drnovice, tak už teď je pomalu třeba začít něco dělat.

Asi se divíte co tak brzo, když do závodů je víc jak devět měsíců. Jenže to není tak daleko, jak by to mohlo na první pohled vypadat.

 

Tak se na to jen tak zběžně pojďme podívat

Za chvíli se budou připravovat termínovky. Jak celostátní, tak i těch seriálů, do kterých jsou naše závody zařazeny. Například Velká cena vytrvalců Olomouckého kraje se kompletizuje již v listopadu a podobně na tom bude i Okresní blanenská liga.

To znamená co nejdříve sladit termíny a v mém případě již připravit i propozice.

 

Proč tak brzy?

 Je to pochopitelné ze zcela jednoduchého důvodu. Musím je mít, protože budu nucen jít již koncem roku požádat zase Lesy ČR o povolení při pořádání akce ke vstupu do lesa.

To vše má své postupy a také čas. S povolením se potom musí zajít na odbor životního prostředí a požádat o schválení přádání těchto závodů v lesích. A s vyjádřením odboru pak zase zpět na Lesy ČR.

Pak už jen před závody tam zajet pro povolení vstupu do lesa.

To je jen jedna z mála věcí, která se musí začít vyřizovat co nejdříve.

Co si zase podle vás vymýšlím?

Bohužel nefantazíruji. Zkuste něco udělat bez povolení a tvrdě narazíte.

 

Udržovat kontakty se sponzory

Je také nutné mít oběhnuté sponzory již začátkem roku, aby s námi počítali a případně si podporu závodů mohli zahrnout do svého rozpočtu na tyto akce. Rozhodně nejsme jediní, co chodí s prosíkem kolem těchto firem. A je nás jen tak mimochodem čím dál víc. Tak je problém se vůbec s řadou tradičních sponzorů zase domluvit na další rok.
Proto se musíte jít sem tam někdy připomenout, protože jak se přelomí rok, už poletí jeden měsíc za druhým a najednou tu bude léto a termíny závodů budou klepat na dveře.

A s nimi řada dalších přípravných prací, na které se musíte soustředit a tohle všechno, co můžete mít zajištěné dávno před vlastními akcemi, by vám bralo mnoho času. Buďte si jistí, že by vám hodně chyběl.

 

Standart závodů

A všechno musí být připravené a samozřejmě klapat tak, jak jste na to zvyklí.

Nerad bych snižoval standart, proto tohle všechno musí být zařízené zavčas, abych nedopadl jako kdysi v prvních ročnících, když jsem velkou část nákladů financoval ze svého. A bez mrknutí oka. Než abych ustoupil ze svých představ, jak moje závody mají vypadat.

 

Stojí mi to za to?

Taky už si říkám, jestli je mi to zapotřebí a nebude lepší se jen vézt a jezdit po závodech bez nějakých dlouhodobých starostí. Je jich čím dál víc, tak co.  Ráno si sednout do auta, zajet si někam poblíž nebo i dál. Užít si závody, zkritizovat co jde a pomluvit všechno to úsilí pořadatelů, kteří se snaží ve svém volném čase a zadarmo pro nás něco připravit.

Ano, tak to bohužel je. Neříkám, že se tak chovají všichni závodníci, ale prostě se pokaždé najdou nějací rejpalové, co nikdy nic nepořádali, ale mají plnou hubu keců, jak by se to mělo udělat.

Všichni mají možnost se předvést, ale jen málo z nás u pořádání sportovních akcí vydrží a udrží si nějakou kvalitní úroveň. A je to také vždy o jednotlivcích, kteří roky tu káru táhnou dál. Bez nich by hodně krásných závodů nikdy nebylo. Já si jich nesmírně vážím.

 

Anketa chválí naši práci

Když pak se podívám na anketu na našich stránkách o tom, jak se vám líbily závody Vyškovské běžecké tour, mám radost, že se našel takový počet běžců, kteří tu naši práci chválí a podpoří ji i svojí účastí.

Jenže přesto se najdou takoví, kterým se to nelíbilo. Nic proti tomu. Je to v pořádku. Každý má právo na svůj názor. Jenže jde jen o kliknutí myší a nic víc. Proč se tihle rebelanti neodváží napsat otevřenou kritiku třeba na náš facebook, když už nemají odvahu přijít za námi jako za pořadatelem a na rovinu říct, co se jim nelíbí a případně navrhnout i jiné řešení. Velice rád je vyslechnu. A pokud to bude jen trochu možné, provedu změny tak, aby se závody líbily všem. Bohužel nevím, co je třeba udělat, nikdo z nich se nevyjádřil, a tak v duchu přemítám, zda je to jenom slepá závist, tak klasická u velké části našeho národa, když se něco povede nebo prostě někdo nemůže přežít, že se nám daří pořádat akce s tak širokým kladným ohlasem, takže si aspoň vztekle dloubne.

Je mi to líto hlavně za ostatní pořadatele závodů Vyškovské běžecké tour, sám jsem na takové jednání zvyklý, nebudu rozepisovat od koho, protože si to opravdu nezaslouží.

Řeknete si, že je to jen hloupá anketa, ale i to je obrázek společnosti.

Pomluvit, poplivat kdekoho a kdeco, ale nic konstruktivně nenavrhnout, aby se například naše akce daly vylepšit.

Úmyslně jsem anketu na stránkách nechal tak dlouho, aby ti rejpalové mohli sebrat odvahu a vyjádřit se. Nikdo se neozval. Tak si říkám, že jsou to asi pěkní chudáci.

Takoví, ať raději ani na běžecké závody nechodí.

Stejně by se jim nikdy nic nelíbilo.

Ovšem velmi si vážím kladných ohlasů na naši soutěž a právě tohle nás všechny zavazuje k té úmorné a nikdy nekončící práci, o které jsem psal již v úvodu.

Děláme to pro vás za cenu obrovského úsilí, které si ani mnozí z vás nedokážou představit, ale děláme to rádi.

Proto se budeme těšit, že příští rok se v dalším ročníku Vyškovské běžecké tour opět s vámi sejdeme a věřím, že i v daleko větším počtu.

Nebo v to alespoň doufám.

 

Autor: Zdeněk Smutný

11. 10. 2014